класть
ponere; praeponere; imponere;
обстоятельство
res [ei, f]
удовлетворение
satisfactio [onis, f];
sumptio [onis, f]; praehensio [onis, f]; captio [onis, f]; expugnatio [onis, f] ;
+ взятие города сопряжено было со многими бедствиями urbis expugnatio conjuncta erat multis laboribus, aerumnis, difficultatibus;
+ взятие под стражу comprehensio;
+ взятие на откуп conductio; redemptio;