потребовать
см. требовать poscere
возмужалый
virilis [e] (aetas);
многий
multus [a, um];
contentus [a, um] (parte debiti contentum esse); satur, ura, urum;
+ быть довольным собой placere sibi;
+ земледельцы, довольные (довольствующиеся) малым agricolae parvo beati;