Ñëó÷àéíûå ñëîâà.

áåçðàáîòíûé
homo [inis, m]

íå÷àÿííî
1. (íåîæèäàííî) abrupte;

äèïëîì
diploma, atis, n;

îðêåñòðîâûé

orchestralis [e], symphoniacus [a, um];



Âåðíóòüñÿ íàçàä
Ÿíäåêñ.Œåòðèêà © áûñòðî-ñàéò | Íàâåðõ ^